BoBo, jak Bochníčkovi všichni říkají, byl členem Českého florbalu již od roku 2003, kdy byl florbalový klub v Kutné Hoře založen. Od té doby zvládl odchytat více jak 400 zápasů za více než 20 tisíc minut, což jsou jen velmi těžko překonatelná čísla při pohledu na historické statistiky florbalového klubu. Kuriozitou jsou také jeho ofenzivní příspěvky v podobě dvaceti gólových asistencí nebo jeho osm trestných minut. Tím se řadí mezi brankářské rekordmany oddílu.

Cesta k Národní lize a rozlučka s kariérou

Po mnoha letech v Divizi měl A-tým v posledních sezonách jasný cíl - postoupit do Národní ligy, která je třetí nejvyšší florbalovou ligou v České republice. Tři sezóny za sebou byl celek v základní části téměř neporazitelný, Bochníček spolu se svými brankářskými kolegy Dlouhým a poté i Zlatohlávkem mnohdy nepustili ani jednu branku. To se ale pokaždé zlomilo v play-off, kdy jim brány postupu zůstaly uzavřené. Až minulý rok se sen všech hráčů splnil. Po neskutečně náročné sérii, kdy i za pomoci fenomenálních zákroků v bráně, otočila Kutná Hora stav z 0:2 na 3:2 a postoupila do dalšího kola play-off, kde si již lehce poradila s posledním týmem a postup se stal skutečností. Tento moment, jak sám Bochníček v rozhovoru popsal, považuje za vrchol své kariéry. Šlo o okamžik, který se v klubu zapsal do historie.

Jako třešničku na dort přidal i několik startů v Národní lize, kde si zachytal ve čtyřech zápasech. V tom posledním, který se odehrál v neděli 9. listopadu na domácí sportovní hale Klimeška, vychytal výhru 10:3 a byl vyhlášen hráčem utkání. Poslední minutu duelu se navíc celá hala spontánně postavila a jednohlasně skandovala brankářovo jméno. Po skončení oslav vysoké výhry se na LED obrazovce nad hřištěm objevilo překvapení - statistické shrnutí Bochníčkovy kariéry a vzkazy od jeho bývalých i současných spoluhráčů. V nich se nezřídka objevovala slova jako bojovnost, vytrvalost, klid nebo jistota. Bochníček při pohledu na obrazovku jen těžko skrýval slzy dojetí.

Na otázku: Jakým spoluhráčem pro tebe BoBo byl?, odpověděl kapitán kutnohorských mužů Antonín Tvrdík: „Bohouš je neskutečný tmel kabiny. Vždy měl profesionální přístup k tréninku i k zápasům. Patřil mezi tišší členy kabiny, ale hlasitě za něj mluvily výkony na hřišti.“ Bývalý spoluhráč Vladislav Mašín ještě dodal: „Bohouš byl můj „brankářský bratr“, zažili jsme spolu skvělé okamžiky, vždy to byl kamarád, pohodář a srdcař!“

Dojatý BoBo před plnou halou v rozhovoru s moderátorem Pavlíkem poděkoval klubu, spoluhráčům a fanouškům a naznačil, jakým směrem se bude ubírat: „Dneškem to pro mě nekončí, florbalu bych se chtěl věnovat rekreačně v B-týmu a samozřejmě budu nadále trénovat mladé brankáře.“ Dále zmínil, že se nyní potřebuje více věnovat rodině a svým blízkým. Na závěr ale s úsměvem dodal: „Pokud bys, Honzo (pozn. trenér mužů), někdy neměl brankáře, zavolej mi, přijedu to odchytat.“

Budoucnost v brankovišti

Trenérský tým o tomto rozhodnutí věděl již několik týdnů, a měl tak dostatek času připravit se na přicházející změny. Role stabilní brankářské jedničky nyní připadá dvacetiletému Janu Zlatohlávkovi, který v průběhu minulé i letošní sezóny postupně převzal větší díl zodpovědnosti. Navazuje na práci svého zkušeného parťáka, od kterého během společných let mnohé převzal. Vyniká rychlými reakcemi, klidem ve vypjatých situacích a jistotou při zakládání útoků, což z něj dělá kvalitního brankáře schopného řídit hru zezadu. Pozici dvojky by měl v nadcházejícím období zaujmout hostující junior Tatranu Střešovice Filip Juzl, jenž patří mezi perspektivní mladé brankáře své kategorie. Podle trenérů tak má Kutná Hora o budoucnost v brankovišti dobře postaráno.