Kutnohorská florbalová mládež má za sebou intenzivní herní víkend, který se nesl ve znamení týmového ducha a zasloužených úspěchů. Největší radost udělali elévové v bílých dresech, kteří si poprvé v sezóně dokráčeli pro celkové turnajové vítězství. Pozadu nezůstaly ani elévky, které v Rudné vybojovaly dvě cenné výhry a potvrdily rostoucí formu. I přes výsledkově náročný turnaj v Průhonicích pak starší žáci ukázali velký charakter a ofenzivní sílu, na které mohou stavět v dalších zápasech.
Kutnohorský florbal čeká víkend plný venkovních utkání. Od UNYP Areny až po sportoviště v Rudné či Šestajovicích – všude tam budou naši hráči a hráčky bojovat za čest Kutné Hory s jediným cílem: ukázat sílu naší základny.
Jeden kormidloval nováčka Národní ligy ze střídačky, druhý na hřišti pocítil každý tvrdý střet. Jan Třískala a Petr Vávra v otevřeném dvojrozhovoru bilancují sezónu, která do Kutné Hory přinesla spoustu nových věcí. Zatímco Třískala mluví o budování komunity a nutné podpoře města, Vávra popisuje klíčový moment s Děčínem, který byl pro tým zlomový.
Uplynulý víkend přinesl kutnohorskému florbalovému dorostu směsici bojovnosti i radosti. Zatímco dorostenky v dramatickém pražském duelu přetlačily Příbram 5:4 a domů se vrátily s cenným vítězstvím, dorostenci na domácí palubovce hostili absolutní špičku ligové tabulky. I přes vysokou prohru se Spartou a smolnou porážku 7:8 s vedoucím Benešovem, o které rozhodla až závěrečná minuta, zanechali svěřenci Jana Dojčiaka skvělý dojem. V domácím dresu zářilo především produktivní duo Trpišovský–Topol, u dívek pak rozhodl kolektivní výkon a pevné nervy v závěrečném tlaku soupeře.
čt 13. 1. 2022
Vzpomínek na Kutnou Horu je dost, říká Jan Buchta
Nedávno mohli diváci v televizi vidět premiéru filmu Tatran. Dokumentární film vznikl jako pocta k 30. výročí založení nejstaršího a nejúspěšnějšího českého florbalového klubu. V několika záběrech si mohli diváci všimnout i známé tváře, Jan BUCHTA prožil jednu snovou sezónu a se střešovickým Tatranem slavil mistrovský titul.
Jan Buchta začínal s florbalem v Kutné Hoře, za dvě sezóny v žácích odehrál 58 utkání a nasbíral 97 kanadských bodů. V jedné sezóně dokonce vyhrál kanadské bodování MČR žáků. Poté se v dorosteneckém věku přesunul do Tatranu Střešovic.
Viděl jsi film a tvé pocity?
Film jsem viděl, mám z toho jenom ty nejlepší pocity. Vzpomínky jsou krásné. Celkově ten film byl parádně vytvořený, výborná práce všech lidí, co se na tom podíleli.
Jaké vzpomínky máš na své působení ve střešovickém Tatranu?
Vzpomínky na Tatran mám jenom ty nejlepší. Prožil jsem tam pár hezkých let od dorosteneckého věku až do mužů. Jak bylo vidět ve filmu, tak to byl přesně ten Tatran, který se nikdy nevzdává.
Co ty a florbal v této době?
Momentálně hraji florbal pro radost na nižší úrovni. Hraji za Torzu Sorry, je to partička lidí z SKV (Sokol Královské Vinohrady).
Dva roky jsi hrál v Kutné Hoře, na co rád vzpomínáš? Sleduješ ještě stále kutnohorský florbal?
O kutnohorském florbale mám nějaký základní přehled a rozhled. Konečně je postavená pěkná nová sportovní hala, takže to určitě pomůže v rozvoji klubu, i když je to těžší takhle v regionálním klubu. V Hoře jsem odehrál prakticky jen dvě sezóny za žáky, ale vzpomínek je dost. Například dostat se hned dvakrát po sobě na Mistrovství České republiky žáků bylo super a vyhrát kanadské bodování na druhém MČR ještě lepší. Tréninky v malé hale, kde nebyly ani mantinely, na to, že jsem přišel na první trénink a nestačil se divit, co všichni ostatní umí s míčkem. Rád vzpomínám na podporu fanclubu maminek na každém zápase. Hrálo se mi se všemi dobře, nerad bych na někoho zapomněl, ale kdybych měl říci jenom jedno jméno, tak to určitě bude spoluhráč v útoku Tomáš Hrabánek.