440_20240311_190303.jpg

Já na bráchu, brácha na mě: Bochníčkovi

Bratry Bochníčkovi nemusíme dlouho představovat. Toto příjmení je spjato s kutnohorským florbalem již dlouhá léta. Jejich otce můžeme vidět na střídačce mužského A-týmu jako asistenta trenéra. Ovšem dnes jsme si posvítili na Bohouše, alias BoBa, a na jeho bráchu Jardu. Bohouš působí dlouhá léta jako brankář elitního týmu mužů a zároveň trénuje brankářské naděje napříč kategoriemi. Jarda je kromě věrného fanouška a občasného hlasatele na mužských a ženských zápasech domácího FBC i hráčem mužského B-týmu. V rozhovoru jsme se ptali na silné stránky, na to, jaké pravidlo by sourozenci nejraději změnili, ale i na to, jaký mají vztah ke klubu FBC Kutná Hora, kam již tak dlouho patří.

Jaké jsou výhody a nevýhody mít sourozence florbalistu jako jsi ty?

B: Odmala jsme hráli florbal kdekoliv se dalo, o čemž by mohli například vyprávět sousedé. Takže jsme de facto neustále trénovali. Nevýhodu vidím v tom, že jsme oba soutěživí a když jeden z nás prohrává, dokáže se hned naštvat.

J: Z toho důvodu, že hraji v poli a brácha je brankář žádné nevýhody nevidím. Mezi výhody bych mohl zařadit jedno velké společné téma, nad kterým můžeme debatovat, ale také motivace a soutěživost.

Co bys řekl, že je nejsilnější florbalová stránka tvého sourozence?

B: Určitě střela z první, když se do toho opře, tak je to jak rána z děla. 

J: Myšlení. Když podotknu to, že je to skvělý brankář na vysoké úrovni, což je o bráchovi veřejně známo, tak rozhodně musím říct herní myšlení. Občas popadne florbalku a jde si zahrát do pole a tam se rozhodně neztrácí, ba naopak strčí svým herním výkonem leckoho do kapsy. Bohužel občas převyšuje i mě :(.

Je něco, co bys doporučil svému sourozenci, aby změnil v jeho hře?

B: No, třeba ty prázdné branky. Netrefit odkrytou branku je kumšt. (smích)

J: Těžko něco hledat. Je to výborný brankář, skvělý technik jako hráč. Takže spíše není nic, co bych na bráchovi měnil.

Co říkáte na tvrzení, že sport vám pomáhá upevňovat vaše rodinná pouta?

B: Když hrajeme spolu, snažíme se chránit navzájem.

J: Rodina drží při sobě. Tohle tvrzení bych asi vytesal do kamene. Brácha je člověk se srdcem na pravém místě, za něho mluví činy více než slova. Máme s bráchou výborný vztah, nehledě na sport, to je pouze taková třešnička na dortu. Na hřišti chráníme jeden druhého, o čemž můžou vyprávět mí spoluhráči, aneb nech si dát červenou kartu.

Kdyby tvůj sourozenec měl změnit jedno florbalové pravidlo, jaké si myslíš, že by to bylo a proč?

B: Asi bych řekl hru vysokou holí. Žádný míček není pro bráchu ztracený, takže to odpálí i ze vzduchu. Jak říkám, někdy to přilétne, jak na tenisu.

J: Tipoval bych nájezdy. Přece jenom to, co vymysleli, je sice dobré pro oko diváka, ale nejvíce trpí brankáři.

Kdo z vás je větší vtipkař a kdo je ten vážnější typ?

B: Vtipkařem je určitě brácha. Jako brankář jsem ten vážnější typ já.

J: Vtipkař? To budu pravděpodobně já. Ono se stačí postavit na hřiště a začít kouzlit. Vážnějším typem je určitě brácha, i když nezkazí žádnou legraci.

Jaký máte vztah ke klubu FBC Kutná Hora?

B: Kdo nás zná, tak ví, že pro klub dýcháme. Je to naše rodina, bez které bych si už svůj život nedovedl představit. Zakončil bych to citací od Honzy Duška: "Florbal je všechno."

J: Naše rodina toho pro klub hodně udělala. Není to chvilkové opojení, ale láska na celý život. Prostě srdcová záležitost.

Děkuji oběma za rozhovor a na Klimešce na viděnou.