Holky obě dvě jste výraznou součástí našeho oddílu, prozraďte nám jakým způsobem jste zapojeny do klubu?
Nikol: Jsem sekretářem oddílu, trénovala jsem holčicí kategorie a letos mě čeká trénování minipřípravky. Dále pomáhám s nábory, organizací a pořádáním velkých akcí. A v první řadě jsem hráčkou ženského týmu, který hraje 1. ligu žen a letos mě čeká devátá sezóna v barvách Kutné Hory.
Dominika: Já jsem studentkou Obchodní akademie v Kolíně, letos mě čeká maturita. Také hraji za ženy a mám před sebou sedmou sezónu. Trénuji mladší žákyně a dlouhodobě pomáhám s pořádáním nejen mužské divize ale i dětských turnajů a dalších florbalových i neflorbalových akcí našeho oddílu.
Existuje mezi vámi nějaká rivalita? Řešíte třeba kolik kdo má víc kanadských bodů?
Nikol: Spíše se podporujeme, když například jednu z nás trenér posadí, tak to řešíme. Víme, jak je to nepříjemné, zvláště, když to na posazení z našeho pohledu není.
Dominika: Souhlasím, je to určitě o podpoře. Kolik kdo má bodů vůbec neřešíme a vlastně ani nevíme která z nás jich má více.
Když už jsme u těch bodů, kdo si myslíte že má více bodů?
Dominika: Nikča!
Nikol: Já si myslím, že Domyna. I když jsem teď měla dobrou sezónu a povedlo se mi play-off, tak Dominika dávala hodně gólů za juniorky.
Dominika: Ty to víš? Řekni nám to! (smích)
Reportér: Je to poměrně vyrovnané. Nikča má 87 kanadských bodů a Domyna jich má 88.
Nikol: Letos tě doženu! (smích)
Co byste řekly jedna o druhé, že je silnou stránkou vaší sestry jak na hřišti, tak v životě?
Nikol: Na to, v jak mladém věku nastoupila za ženský, dokáže dobře číst hru a zvládne hrát na všech postech. Asi je to univerzálka po mně (smích), ale v obraně je lepší. V 17 letech se dokázala dostat mezi šest beků, kteří nastupovali pravidelně.
Dominika: Ono jich tam víc nebylo. (smích)
Nikol: Taky dokáže rozehrát a hraje tvrdě a v dobrém smyslu se správně naštvat, což ji pomáhá v soubojích.
Dominika: Nikča, když si něco usmyslí, tak zatím jde. Třeba když si ve hře vybere jednu hráčku, dokáže ji ten zápas znechutit a tak trochu ji zdemolovat, vlastně nevím, jestli je to úplně silná stránka (smích). Ale dokáže vyhrát většinu soubojů, to je asi největší přednost. Když ji nevypne koleno (smích). A v životě je to dost podobné, je cílevědomá.
Nikol: To Domyna, i když si hraje na to, že je drsná, tak je strašně hodná na lidi, které má ráda. A když na to dojde a je potřeba, je velice starostlivá. Dokáže být zodpovědná, když jde o vážné věci.
Reportér: Je nějaká vlastnost, která je pro vás obě typická a spojuje vás?
Nikol: Jako, že si lidi řeknou… ááá Němcovy ? Když nás někdo nas*re, tak hodně nadáváme (obě smích).
Dominika: To není publikovatelné!
Nikol: Dobře, když nás někdo naštve, tak se dokážeme hodně vytočit. Domyna je teda agresivnější, ale dokáží nás naštvat podobné věci si myslím.
Dominika: To je pravda! Obě jsme dost ochranářské a když máme na někoho spadeno, není to pro něj příjemné (smích).
Máte nějaké společné zvyky nebo rituály před zápasem?
Dominika: Spolu nemáme, my jsme rády od sebe před zápasem (smích).
Nikol: V šatně nesedíme vedle sebe, to je pravda.
Dominika: Ale při pokřiku jsem si všimla, že stojíme vždycky vedle sebe.
Nikol: To je, ale nevědomky, ne že bychom potřebovaly být vedle sebe. My spíš pak spolu fungujeme na lavičce během zápasu. Když je potřeba se podpořit jedna druhou, čas od času jsou tam i nějaké slzičky a tak. A jako starší se snažím Domyně radit.
Dominika: Já si to vždycky vyslechnu a myslím si svoje. I když je pravda, že od ségry to beru trochu jinak, než když mi to řekne trenér.
Máte nějaké společné sportovní vzory, idoly?
Dominika: Určitě našeho tátu (pozn. Martin Němec, vedoucího žen a člena VV). Obě máme čísla, které nosil, když hrál fotbal. Měl čísla 10 a 15, tak jsme si je rozdělily.
Nikol: Já jsem si vybírala první.
Dominika: A na mě zbyla 10. Ale líbí se mi víc než ta 15, takže do vyšlo dobře.
Řekly byste že máte stejný vkus na kluky?
Dominika: (velký smích) Ne! Máme ho úplně rozdílný.
Nikol: Vzhledově určitě rozdílný, povahově ale podobný. Ale vzhledově fakt jiný… Viď?
Dominika: Hele jo! (smích)
Nikol: Zdravím Péťu (pozn. Petr Vávra, přítel Dominiky, hráč juniorů a mužského A-týmu)
Máte do letošní sezóny nějaké společné přání nebo cíl?
Dominika: Umístit se v TOP 3 v naší skupině.
Nikol: Bylo by to hezký a myslím, že jsme ve skupině, kde to není nereálné. A společný cíl, aby nás to bavilo a měly jsme z florbalu stále radost.
Dominika: Já ti nahraju na gól (smích).
Když někdo řekne FBC Kutná Hora, jaká tři slova vás napadnou?
Nikol: Srdcovka, zábava, práce
Dominika: Zábava, relax, srdcovka