391_20231124_103700.jpg

Já na bráchu, brácha na mě: sourozenci Lokajovi

Vydáváme v pořadí již třetí díl rubriky „Já na bráchu bracha na mě“. Tentokrát jsme vyzpovídali sourozence Lokajovi. Ondra je hráčem dorostenců a zároveň trénuje přípravku. Naty hraje florbal za mladší žákyně. Přečtěte si, čemu říkají car-vyptávání nebo jaké mají sportovní idoly.

Jaká je nejlepší a nejhorší vlastnost tvého sourozence? Myslíš si, že to projevuje při jeho hře?

Ondra: Nejlepší vlastnost mé ségry je bojovnost a nejhorší asi smůla na zranění. Oboje se hodně při hře projevuje, hlavně ta zranění.

Natálka: Nejlepší vlastností je, že je skoro pořád na tréninku a mě doma neotravuje :), komunikuje se spoluhráči během zápasu. Nejhorší, když jede nájezd, zbytečně vymýšlí „kraviny“.


Podporujete jeden druhého? Pokud ano jakým způsobem?

Ondra: Občas se na ségru jedu kouknout, ale v poslední době moc nechodím, protože někdy v ten samý den hraji já nebo přípravka, kterou trénuji.

Natálka: Ano, protože musím bohužel jezdit na každý jeho turnaj (smích).


Bavíte se o tématech spojených s florbalem doma?

Ondra: Občas ano, ale většinou s tátou vše rozebere po cestě domů :).

Natálka: Občas ano, ale táta nám vždy dělá „car-vyptávání“.


Kdyby se naskytla možnost, zahráli byste si radši spolu nebo proti sobě? Proč?

Ondra: Radši proti ségře. Protože je vždy větší sranda, když hrají sourozenci proti sobě.

Natálka: Asi bych hrála proti němu, protože by to byla sranda, a i by mě možná „zrakvil“.


Jak vás ve florbale podporují rodiče?

Ondra: Vším možným a jsem tomu rád.

Natálka: Vším.


Máte nějaké společné sportovní vzory nebo idoly, kteří vás inspirují ve vaší florbalové kariéře?

Ondra: Nevím, jestli máme někoho společného. Ale pro mě je to asi Filip Forman nebo Martin Pražan.

Natálka: Asi Dominika Buczek z Vítkovic, viděla jsem ji na superfinále.


redaktor: Děkuji moc za rozhovor. Přeji oběma hodně florbalových úspěchů. Ať už při hře nebo jako trenér na střídačce.