Kapitán, který to se svým týmem dotáhl až na vrchol. Antonín Tvrdík vedl kutnohorské muže během jedné z nejnáročnějších, ale zároveň nejvýjimečnějších sezon v historii klubu. V rozhovoru mluví otevřeně o zlomových okamžicích, týmové chemii i o tom, jak silná motivace dokázala semknout kabinu a přenést tým přes všechny překážky. Tahle sezona totiž nebyla jen o výsledcích – byla hlavně o sounáležitosti a společném cíli.
Série „Příběhy postupu“ začíná rozhovorem s mužem, který v klubu zastává dvě klíčové role – je hlavním trenérem A-týmu mužů a zároveň předsedou FBC Kutná Hora. Honza Třískala byl u historického postupu do Národní ligy v obou těchto pozicích. V následujícím rozhovoru sdílí své pohledy na uplynulou sezonu, emoce z postupu i to, co podle něj stálo za společným úspěchem.
V našem klubu podporujeme pohyb už od útlého věku. Proto nabízíme cvičení pro děti od 1,5 do 3 let, které vedou Janča a Verča – maminky malých dětí, které spojuje láska k pohybu a práce s nejmenšími. Ke cvičení se dostaly díky kamarádům z florbalu a neváhaly využít příležitost podělit se o svou radost z pohybu s dalšími dětmi. Jak lekce probíhají a co dětem přinášejí, nám prozradily v rozhovoru.
Florbalový tým mužů FBC VHST Kutná Hora získal v průběhu sezony posilu. Tomáš Dibelka, který má zkušenosti z extraligové Sparty, se k týmu připojil již v prosinci a svůj první zápas v kutnohorském dresu odehrál 7. prosince proti FBC Destila Slavkov. Jak se mu v novém působišti líbí a jaké má ambice? O tom všem jsme si s Tomášem popovídali.
Vydáváme v pořadí již třetí díl rubriky „Já na bráchu bracha na mě“. Tentokrát jsme vyzpovídali sourozence Lokajovi. Ondra je hráčem dorostenců a zároveň trénuje přípravku. Naty hraje florbal za mladší žákyně. Přečtěte si, čemu říkají car-vyptávání nebo jaké mají sportovní idoly.
Jaká je nejlepší a nejhorší vlastnost tvého sourozence? Myslíš si, že to projevuje při jeho hře?
Ondra: Nejlepší vlastnost mé ségry je bojovnost a nejhorší asi smůla na zranění. Oboje se hodně při hře projevuje, hlavně ta zranění.
Natálka: Nejlepší vlastností je, že je skoro pořád na tréninku a mě doma neotravuje :), komunikuje se spoluhráči během zápasu. Nejhorší, když jede nájezd, zbytečně vymýšlí „kraviny“.
Podporujete jeden druhého? Pokud ano jakým způsobem?
Ondra: Občas se na ségru jedu kouknout, ale v poslední době moc nechodím, protože někdy v ten samý den hraji já nebo přípravka, kterou trénuji.
Natálka: Ano, protože musím bohužel jezdit na každý jeho turnaj (smích).
Bavíte se o tématech spojených s florbalem doma?
Ondra: Občas ano, ale většinou s tátou vše rozebere po cestě domů :).
Natálka: Občas ano, ale táta nám vždy dělá „car-vyptávání“.
Kdyby se naskytla možnost, zahráli byste si radši spolu nebo proti sobě? Proč?
Ondra: Radši proti ségře. Protože je vždy větší sranda, když hrají sourozenci proti sobě.
Natálka: Asi bych hrála proti němu, protože by to byla sranda, a i by mě možná „zrakvil“.
Jak vás ve florbale podporují rodiče?
Ondra: Vším možným a jsem tomu rád.
Natálka: Vším.
Máte nějaké společné sportovní vzory nebo idoly, kteří vás inspirují ve vaší florbalové kariéře?
Ondra: Nevím, jestli máme někoho společného. Ale pro mě je to asi Filip Forman nebo Martin Pražan.
Natálka: Asi Dominika Buczek z Vítkovic, viděla jsem ji na superfinále.
redaktor: Děkuji moc za rozhovor. Přeji oběma hodně florbalových úspěchů. Ať už při hře nebo jako trenér na střídačce.